Radarové obrazovky

Radarová obrazovka typu „A“

Radarová obrazovka typu „A“ nebo A-Scope je nejjednodušší zobrazení, a zobrazení prvních radarů ze 30. let, protože se dá realizovat s primitivní technologií: stačí vám obrazovka, a uděláte sweep přes stínítko v okamžiku vyslání impulzu. Ve starých ruských radarových soupravách se nazýval „indikátor vzdáleností“ a měl sekundární funkci kontrolního osciloskopu. Je srovnatelný se zobrazením na osciloskopu a využívá amplitudovou výchylku (modulaci výchylky). Na tomto typu zaměřovače lze zobrazit pouze vzdálenost cíle a relativní velikost signálů ozvěny (a ve výjimečných případech identifikátor). Zobrazuje pouze signály ozvěny přijaté ze směru, kterým je anténa právě nasměrována. Tento boční úhel musí být uveden na přídavném displeji, který je spojen s otáčením antény.

Vysílací
impuls

další
impulsní
perioda

Signály ozvěny

Pevné rušení cíle

Značky rozsahu

Šum

Obrázek 2: Základní znázornění obsahu A-skopu

Vysílací
impuls

další
impulsní
perioda

Signály ozvěny

Pevné rušení cíle

Značky rozsahu

Šum

Obrázek 2: Základní znázornění obsahu A-skopu (interaktivní obrázek)

Historické A-skopy používají k zobrazení elektronovou trubici s elektrostatickým vychylováním. Vodorovná výchylka je způsobena pilovitým impulzem na vodorovných vychylovacích destičkách, jehož nárůst by měl být co nejlineárnější. Délka impulsu (tj. doba trvání výchylky) určuje stupnici pro vzdálenost (viz interaktivní blokové schéma). Pokud se doba trvání výchylky rovná době trvání maximální dráhy elektromagnetické vlny, zobrazí se na displeji A-scope také maximální dosah. Zkrácení doby výchylky způsobí změnu měřítka, což znamená, že se zde vzdálenost zobrazuje pouze v úsecích. Věrného zobrazení v měřítku je dosaženo tím, že poměr rychlosti šíření elektromagnetické vlny v prostoru (v tomto případě přibližně rychlost světla c₀) a poloviny horizontální rychlosti vychylovacího paprsku je konstantní.

Pokud není k dispozici žádný videosignál, zobrazí A-skop vodorovnou přímku, která se proto také nazývá nulová čára. Videosignál je přiváděn na vertikální vychylovací destičky a způsobuje vychýlení malé části této nulové čáry směrem nahoru nebo dolů. A-skop tak zobrazuje aktuální amplitudu videosignálu v závislosti na čase.

Začátek výchylky (a tedy i začátek měření času) je vždy náběžná hrana vysílacího impulzu. Vysílací puls je proto obvykle viditelný i na A-scope, protože vysílací a přijímací spínač není ideálním spínačem, a tak se malá, i když silně utlumená část vysoké vysílací energie stále dostává na vysoce citlivý vstup přijímače. Tento zeslabený vysílací impuls lze také použít pro ladění přijímače. Často je část vysílaného impulsu oddělena měřicím nástavcem, dodatečně řízeně zpožděna a přivedena zpět na vstup přijímače, aby se získal speciální řídicí impuls pro ladění v rozsahu vzdáleností, ve kterém například automatická regulace zesílení přijímače v závislosti na čase již není účinná.

V dnešní době ztratil A-scope svůj význam. Ve starších analogových radarech se používá pouze jako kontrolní osciloskop. V moderních digitálních radarových soupravách je provoz A-scopu zbytečný, protože cílové signály již neexistují jako videosignál, ale pouze jako datové slovo. Není možné získat synchronizační signál k digitálním signálům. Proto je lze spouštět pouze interně. Proto není možné analyzovat bitovou sekvenci pomocí jednoduchého osciloskopu. Jediné, co lze konstatovat, je, že signál je přítomen, takže řídicí stupeň pro digitální signál zjevně funguje.

Ve výjimečných případech však může software radarového systému z digitálních radarových dat vygenerovat na obrazovce počítače zobrazení podobné A-scope. To je užitečné pro účely výcviku nebo jako pomůcka pro mechanika radaru, který může na první pohled zjistit připravenost radaru.